Pamětní grant Martiny Roeselové v roce 2025 podpoří 10 mladých vědkyň a vědců

Magdalena Bohutínská je postdoktorandka v rámci Marie Skłodowska-Curie Actions v návratové fázi na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Nedávno se s rodinou vrátila ze Švýcarska, kde absolvovala dvouletou výjezdní fázi tohoto grantu. S manželem má dva syny ve věku čtyř a šesti let a také malou dceru, která se narodila v říjnu 2024. Ve svém výzkumu se zabývá evoluční genetikou. Zajímá ji, pomocí kterých genů se organismy adaptují na nový typ prostředí a jaké mají takové evolučně důležité geny vlastnosti. Toto vše zkoumá na příkladu opakované evoluce rostlin v náročných podmínkách horského prostředí Karpat a Alp.

Veronica Goian pochází z Iași v Rumunsku a nyní působí ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Je také matkou malé dcery. V roce 2011 obhájila na Univerzitě Karlově svou disertační práci „Infračervená spektroskopie na multiferoikách“. V roce 2013 získala Prémii Otto Wichterleho pro mladé vědce. V roce 2015 obdržela prestižní Humboldtovo stipendium a dva roky působila na Univerzitě Univerzita Martina Luthera v Halle a Wittenbergu. V současnosti se zaměřuje na studium multiferoik a ferroelektrických materiálů a pomocí pomocí pokročilých spektroskopických metod zkoumá jejich dielektrické a magnetické vlastnosti. Jejím cílem je odhalit potenciál těchto materiálů pro využití v nových technologiích, jako je např. spintronika. Pamětní grant jí pomůže zvládnout náročné rodičovské okolnosti a vyvážit její povinnosti s vědeckou prací.

Barbora Hrčka Krausová působí jako neurovědkyně ve Fyziologickém ústavu AV ČR a současně je matkou 2 malých dětí. Ve své práci se zaměřuje na glutamátové receptory, konkrétně NMDA podtyp, které jsou v mozku hojně zastoupeny a hrají klíčovou úlohu při přenosu signálu mezi neurony a při tvorbě paměťových stop. Narušení jejich funkce se podílí na celé řadě neurovývojových a neuropsychiatrických onemocnění. V nedávné době byly v genech kódujících podjednotky NMDA receptorů odhaleny nově vznikající varianty vyskytující se u pacientů trpících těmito chorobami. Těžiště její práce v současnosti spočívá v objasnění funkčních a farmakologických důsledků těchto variant a zároveň v nalezení vhodného terapeutického postupu pro léčbu přizpůsobenou jednotlivým pacientům.

Anna Koslová je postdoktorandkou v Ústavu molekulární genetiky AV ČR a matkou dvou malých holčiček. Fascinují ji viry a mechanismy, kterými interagují se svými hostitelskými buňkami. Její výzkum se zaměřuje na nedávno popsané viry jednobuněčných eukaryotických organismů, známé jako virofágy. Virofágy parazitují na jiných virech, tzv. obřích virech, a mají ochranný účinek na své buněčné hostitele. Biologie virofágů i příbuzných virů je z velké části neznámá. Pomocí unikátního virofágového modelového systému se Anna snaží popsat nové molekulární mechanismy a zároveň se snaží izolovat nové viry a rozšířit tak naše znalosti o virofázích. 

Monika Kratochvílová je postdoktorandkou ve výzkumné skupině Michala Masaříka v Ústavu fyziologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a také matkou dvou chlapců. Po studiu biochemie na Přírodovědecké fakultě se v rámci svého doktorského studia věnovala metalomice nádorových onemocnění a snažila se objasnit, jaké efekty mohou mít změny v homeostáze zinku, mědi a železa na vznik a progresi nádorového onemocnění. V současné době se biologii nádorových onemocnění věnuje za počítačem, a to z pohledu hodnocení velkých souborů dat, což je činnost, která se dá zvládnout i z domova s dětmi. Pamětní grant jí pomůže vrátit se k experimentální práci v laboratoři. Hlavními tématy budou nejen kovy, ale také mikroprostředí nádoru a komunikace buněk. 

Martina Laczó je matkou dvou synů ve věku 18 a 5 měsíců a působí na Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Od svého studia Všeobecného lékařství a nyní jako postdoktorandka se věnuje výzkumu Alzheimerovy nemoci. Konkrétně se zaměřuje na možnosti časné diagnostiky neurodegenerativních onemocnění pomocí experimentálních kognitivních testů, zejména testů prostorové orientace. Díky grantové podpoře bude moci vědeckou činnost kombinovat s péčí o své syny. V následujících letech má v plánu se věnovat rozvoji laboratoře virtuální reality na Neurologické klinice. Chce se také věnovat translačnímu výzkumu zaměřenému na adaptaci úloh prostorové orientace pro porovnání testování u lidí a zvířat.

Mufarrah Mehboob, původem z Pákistánu, působí v Mikrobiologickém ústavu AV ČR a je doktorandkou na Univerzitě Karlově. V současnosti žije v Praze se svým starším dítětem, její mladší syn zatím zůstává v Pákistánu a čeká, než bude moci odcestovat za maminkou. Ve svém výzkumu se Mufarrah zaměřuje na studium role proteinů ABCF v bakteriích Streptomyces, což je rod bakterií produkujících látky s antibiotickým účinkem. Konkrétně se věnuje proteinům ABCF, které jsou kódovány v rámci biosyntetických genových klastrů, a jejich roli v signálních kaskádách spojených s antibiotiky. Snaží se zjistit, jak tyto proteiny zprostředkovávají komunikaci mezi antibiotiky vázanými na ribozomy a expresí genů, a jak ovlivňují biosyntézu antibiotik. Jejím hlavním cílem je objasnit funkci, ekologický význam a rozšíření signálních drah reagujících na antibiotika, které jsou zprostředkovány proteiny ABCF.

Matouš Palek je doktorandem na Přírodovědecké fakultě UK a na svém výzkumu pracuje v Laboratoři biologie nádorové buňky v Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Společně se svou manželkou Natálií zde zkoumá mechanismy umožňující buňkám zachovat integritu DNA, což je nezbytné pro ochranu před nádorovou transformací. Soustředí se zejména na signalizační dráhy uvnitř buňky, které mají za cíl poškození DNA rozpoznat, adekvátním způsobem opravit a zároveň celý proces koordinovat s ostatními, které na DNA probíhají. Úzká vědecká spolupráce přerostla v případě manželů Palkových až na nejosobnější úroveň a nyní se starají o dvouletého syna Šimona. Se svou vrozenou zvídavostí Šimon nadšeně asistuje rodičům při experimentální práci a brzy se stal plnohodnotným členem výzkumného týmu.

Iva Synková je studentkou doktorského programu Aplikovaná geologie na Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty UK. Hlavním předmětem jejího zájmu je ekologie hub a geomykologie. Ve své práci se zaměřuje na obsah halogenů v plodnicích velkých hub, především pak na akumulační, fylogenetické a distribuční závislosti chloru a bromu a jejich interakce s půdou. Svůj výzkum realizuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR ve skupině Radioanalytických metod, kde využívá tzv. instrumentální neutronovou aktivační analýzu. Kromě toho společně s manželem čelí každodenní výzvě spočívající ve výchově jejich pěti zvídavých dětí ve věku od 3 do 8 let.

Anna Zavřelová je doktorandkou na Katedře parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a také matkou dvouletého syna. Ve svém výzkumu se zaměřuje na parazitické prvoky, zejména na parazita Giardia intestinalis, nejčastějšího původce protozoálních střevních infekcí u lidí. Giardióza postihuje každoročně stovky milionů lidí a způsobuje zažívací potíže, které mohou vést, hlavně u dětí, k podvýživě a poruchám vývoje. S využitím screeningové metody zjišťující možnosti využití existujících léčiv pro nové terapeutické účely identifikovala novou látku účinnou proti tomuto parazitovi, která je v současnosti také v klinickém testování pro bakteriální infekce. Kromě toho také zkoumá tzv. vault ribonukleoproteiny u parazitů Trypanosoma brucei a snaží se přispět k pochopení těchto buněčných struktur, které mohou ovlivňovat jejich přežití a funkci. Pamětní grant jí pomůže dokončit doktorát a umožní vzít syna s sebou na mezinárodní výzkumnou stáž.