Patnáct mladých vědkyň a vědců s malými dětmi získá příští rok podporu z Pamětního grantu Martiny Roeselové

Kateřina Azim Aburas je doktorandkou v programu Klinické psychologie a psychologie zdraví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a také matkou čtyřleté dcery. Ve svém výzkumu se zaměřuje na duševní zdraví matek v souvislosti s vnímanou sociální podporou a online komunitami. Také se věnuje validizaci české verze škály měřící poporodní úzkost. Díky Pamětnímu grantu bude moci vědeckou činnost kombinovat s péčí o svou dceru a společně s ní vycestovat na zahraniční výzkumnou stáž.

Diana Hodulíková je doktorandkou na Fakultě architektury VUT v Brně, kde se věnuje výzkumu urbanismu měst globálního Jihu. Zajímá ji, jak se neformální sídla postupně vyvíjejí – jak se mění jejich materiální podoba, prostorová struktura i kvalita života jejich obyvatel. Na základě zkušeností z působení v UNICEF v Addis Abebě vytváří hodnotící matici, která má pomoci plánovat města spravedlivěji a vytvářet více dětem přátelské, klimaticky odolné veřejné prostory. Jejím nejmladším výzkumným partnerem je nyní jednoletý syn Sebastian.

Klára Kosová je doktorandkou na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a také matkou roční dcery a čtyřletého syna. Ve svém výzkumu se snaží propojovat vědy humanitní a společenské s vědami výpočetními. Zaměřuje se na kognitivní lingvistiku, analýzu politického diskurzu a na otázku krizí legitimity v současných demokraciích. V roce 2026 ji čeká obhajoba disertační práce a přechod do postdoktorské fáze kariéry. 

Barbora Kyereko je doktorandkou antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Ve své disertaci propojuje antropologii vědy s epistemologiemi globálního Jihu. Skrze etnografii Institutu pro výzkum kakaa v Ghaně sleduje, jak se důvěra, poznání a výzkumné praxe rozvíjejí ve vztazích mezi lidmi a rostlinami. Věnuje se také svým čtyřem dětem, které ji na dalekých cestách provázejí.

Anna-Marie Marko je doktorandkou na Katedře archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Ve svém výzkumu se zaměřuje na funkci kamenných nástrojů mezolitických lovců a sběračů z pseudokrasových oblastí severních Čech. Pomocí trasologické analýzy pod mikroskopem zkoumá stopy po použití a snaží se porozumět aktivitám tehdejších komunit.  Kromě vědecké práce se věnuje péči o svou rok a půl starou dceru Johanku.

Ashfa Sattar je doktorandkou v oboru sociální geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde zkoumá, jak ženy vnímají bezpečnost v pražské veřejné dopravě. Ve svém výzkumu se věnuje genderovým rozdílům v městské mobilitě a pomocí dotazníků, rozhovorů, pozorování a geografického informačního systému hledá způsoby, jak navrhovat bezpečnější a inkluzivnější dopravní prostředí. Kromě akademické práce je také matkou samoživitelkou, která se snaží vyvažovat péči o svou tříletou dceru s výzkumnými povinnostmi.

Aqsa Ahmad je doktorandkou a výzkumnicí na Katedře experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém výzkum usiluje o lepší porozumění tomu, jak rostlinné buňky přijímají a transportují důležité molekuly a jak tyto procesy ovlivňují růst rostlin. Pracuje přitom s huseníčkem rolním, drobnou plevelnou rostlinkou z čeledi brukvovitých. Mimo laboratoř tráví čas se svou čtyřletou dcerou Ayat Fatimou, jejíž zvědavost jí často připomíná, proč má smysl objevovat.

Aditi Chatterjee je doktorandkou na Katedře genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a svůj výzkum provádí v Biotechnologickém ústav AV ČR. Její doktorská práce propojuje technologii rozšíření genetického kódu se spektroskopickými a click-chemistry metodami, aby přiblížila skládání a kinetiku nekonvenčních fotoreceptorů. Kromě výzkumu je také maminkou malého syna, který rád hraje kriket a zpívá a kterého ve školce často chválí pro jeho hudební talent.

Zuzana Juhásová působí na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy, kde se ve svém výzkumu zaměřuje na bezpečnost léčiv. Zabývá se především tím, z jakých příčin dochází k hospitalizacím v důsledku nežádoucích lékových událostí a jak lze tyto hospitalizace identifikovat. Zabývá se také lékovými interakcemi, které tyto události často vyvolávají. Kromě toho také pečuje o svou dceru Lenku. Podpora Pamětního grantu jí umožní zachovat mezinárodní kontakty a zůstat součástí výzkumných týmů, které přispívají k lepšímu pochopení nežádoucích lékových událostí.

Jakub Kvorka působí na Katedře geofyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na přenos tepla a hmoty v podpovrchových oceánech skrytých pod ledovými krustami měsíců Jupitera a Saturna. Tato prostředí, nepřístupná přímému pozorování, vzbuzují zájem vědců, neboť kapalná voda nad skalnatým jádrem může vytvářet podmínky pro jednoduché formy života. Jakub Kvorka zkoumá oběh živin v tomto prostředí a možnosti jejich nepřímé detekce. Kromě toho se také stará o malého synka.

Marika Majerová je doktorandkou v Loschmidtových laboratořích proteinového inženýrství na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a také matkou 1,5letého syna. Věnuje se studiu molekulární evoluce enzymů na modelovém systému svítících luciferáz. Zaměřuje se na pochopení toho, jak drobné změny ve struktuře proteinů ovlivňují jejich funkci a vlastnosti. Hlubší poznání těchto principů přispěje k vývoji inovativních nástrojů pro cílené inženýrství enzymů, které mohou najít uplatnění ve vědě, medicíně i biotechnologiích.

Martina Mana působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na University of New York in Prague a současně pracuje jako neuropsycholožka v ambulanci Interse Praha, kde se věnuje klinickému vyšetření pacientů s kognitivními obtížemi. Pravidelně publikuje a výsledky výzkumu prezentuje na domácích i mezinárodních konferencích. Podílí se rovněž na projektu COSACTIW zaměřeného na výzkum vlivu fyzické aktivity na úspěšné kognitivní stárnutí u žen. Jejím cílem je propojovat vědecké poznatky s klinickou praxí a přispívat ke zkvalitnění neuropsychologické diagnostiky. Je matkou 1,5leté dcery Amálie.

Anna-Marie Poskočilová je doktorandkou na Fakultě životního prostředí České zemědělská univerzity v Praze, kde zkoumá vliv člověkem způsobených změn na vodní bezobratlé živočichy, především vážky (Odonata), které jí slouží jako modelová skupina pro hodnocení dopadů světelného znečištění a urbanizace na sladkovodní ekosystémy. Zajímá ji, jak lidské zásahy mění chování a fyziologii těchto organismů. Mimo laboratoř pečuje o dvě malé děti, dceru a syna, kteří jí každý den připomínají, proč má smysl chránit svět, který společně objevují.

Štěpánka Řehořková působí v Ústavu globální změny AV ČR, kde se věnuje výzkumu koloběhu vody v kontinuu půda–rostlina–atmosféra. Sleduje, jak vnější podmínky ovlivňují míru transpirace jednotlivých dřevin a propojuje tato měření s anatomickými a chemickými studiemi rostlin. V rámci tohoto výzkumu spolupracuje též s Ústavem experimentální botaniky Masarykovy univerzity. Jako matka samoživitelka dvou malých dětí (4 a 6 let) čelí omezením při delších zahraničních pobytech. Podpora Pamětního grantu jí umožní lépe sladit rodinu a vědu a aktivněji se účastnit odborných akcí.

Maria Pinilla Vargas je kolumbijská bioložka a doktorandka na Katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém výzkumu sleduje, jak se tropické alpínské rostliny vyvíjely a diverzifikovaly v drsných vysokohorských podmínkách, se zvláštním zaměřením na rychlé evoluční radiace, které formovaly vysokohorskou flóru severních And. Zároveň modeluje minulá i budoucí rozšíření druhů pro lepší pochopení, jak jednotlivé linie reagují na klimatickou změnu, a určování priorit v ochraně přírody. Kromě výzkumu se věnuje péči o svou 1,5letou dceru, kterou by ráda vychovala jako nadšenou milovnici přírody.