Příjemci Pamětního grantu Martiny Roeselové s organizátory (Foto: Libor Fojtík)
Stipendium ve výši 150 tisíc korun získávají studenti postgraduálního studia a postdoktorandi aktivně působící v oboru přírodních věd na univerzitách a neuniverzitních vědeckých pracovištích v České republice, kteří zároveň pečují o dítě předškolního věku. Finanční podpora je určená na pokrytí služeb péče o dítě tak, aby se vědci a vědkyně na začátku rodičovství mohli i nadále věnovat studiu či výzkumu a neztratili kontakt se světovou vědou.
„Úspěšné skloubení špičkové vědy a rodičovství je snem mnohých, ale dosáhnou ho jen někteří. Abychom šance na naplnění tohoto snu zvýšili, poskytujeme mladým vědkyním a vědcům stipendia, která jim mají pomoci zůstat skvělými rodiči, a přitom se i nadále aktivně věnovat vlastnímu výzkumu,“ vysvětluje cíle grantu Barbara Eignerová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu IOCB Tech.
Pamětní grant Martiny Roeselové připomíná památku mezinárodně uznávané vědkyně Martiny Roeselové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde také vznikl. Uděluje se od roku 2016 a až dosud jej obdrželo 35 mladých vědkyň a vědců z řady českých univerzit a výzkumných institucí, např. pozdější držitelka ERC Starting grantu Dr. Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR či Dr. Lenka Gahurová, čerstvá vedoucí laboratoře vývojové epigenetiky a bioinformatiky na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.
„Trochu se mi tají dech, jak se ze skromných začátků díky podpoře nadačního fondu stal Pamětní grant Martiny Roeselové něčím, co pomáhá už desítkám mladých badatelů a badatelek skloubit vědeckou práci s péčí o předškolní děti,“ říká zakladatel grantu a koordinátor hodnotící komise prof. Pavel Jungwirth. „Mám hroznou radost, že nositeli grantu jsou nejen bádající mámy, ale i tátové, a že kvalita žádostí je čím dál lepší, i když naše rozhodování je pak o to těžší. Věřím, že Martina se na naše úsilí ze svého vědeckého nebe dívá se shovívavým úsměvem a snad je i potěšena.“
Držiteli Pamětního grantu Martiny Roeselové pro rok 2024:
Eva Bártová (Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita)
Eva Bártová je matkou tří dětí a studentkou doktorského oboru Environmentální geografie na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity. Ve své práci zkoumá vliv pozemkové reformy (tzv. raabizace) na moravskou krajinu z konce 18. století. Provádí rekonstrukci minulé krajiny a porovnává ji se současným stavem. Doposud se zaměřovala na vybrané oblasti v Moravské Bráně a na Hané. V těchto lokalitách plánuje provést krajině-ekologickou analýzu soudobého a minulého stavu a najít propojující prvky v krajině minulé a současné. Díky podpoře grantu bude moci vycestovat na stáž do zahraničí i se svými dětmi a bude tak moci skloubit rodičovskou péči se svým výzkumem.
Michaela Capandová (Lékařská fakulta & Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita)
Michaela Capandová je doktorandkou v Ústavu histologie a embryologie Lékařské Fakulty Masarykovy Univerzity a matkou 3letého dítěte. Ve své práci se pohybuje na pomezí biomedicínských věd a správy vědeckých dat. Během svých studií přerušených mateřstvím se zabývá vývojem buněčných elementů a biomateriálů pro plicní tkáňové inženýrství. Své nadšení pro otevřenou a zodpovědnou vědu, které bylo oceněno grantem ORION, nyní projevuje v Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity, kde se věnuje implementaci EOSC (European Open Science Cloud) v České republice. Jedním z jejích cílů je posun biomedicínského výzkumu směrem k FAIR principům (Findable, Accessible, Interoperable and Reusable) a aplikování myšlenek otevřené vědy na její vlastní vědecká data.
Suada Djukaj (Fakulta chemicko-inženýrská, VŠCHT)
Suada Djukaj, původem z Kosova, je doktorandkou na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v laboratoři chemické robotiky a matkou tříletého syna. Zaměřuje se na vývoj umělého hlenu, hydrogelu pokrývajícího stěnu trávicího traktu. Hlen funguje jako selektivní bariéra pro cizorodé mikroorganismy i léčiva. Ačkoli zvířecí modely mohou pomoci při vyhodnocování vstřebávání léčiv, jejich výsledky se často liší od klinických studií na lidech. Pro řešení tohoto problému se Suada v rámci svého projektu snaží vytvořit umělý hlen, který by se věrně podobal lidskému přirozenému hlenu a mohl sloužit jako prediktivní nástroj při vývoji léčiv. Její projekt probíhá v úzké spolupráci s Centrem aplikovaného farmaceutického výzkumu (The Parc).
Martina Greplová Žáková, Ph.D. (ELI Beamlines)
Martina Greplová Žáková je absolventkou Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské při ČVUT, kde získala magisterský titul z fyziky a techniky termojaderné fúze a doktorský titul ve fyzikálním inženýrství. Již od bakalářských studií pracuje ve vědeckém prostředí, konkrétně v ELI Beamlines. Zde se orientuje na numerické particle-in-cell simulace interakce laserového impulsu s hmotou a následného urychlování iontů laserem. Ve své práci využívá superpočítače, numerickou matematiku a teorii fyziky plazmatu. Její simulace vedou k optimalizaci fyzikálních parametrů urychleného částicového svazku, který má potenciál v mnoha mezioborových aplikacích, např. v medicíně, chemii, biologii, jaderné fyzice, ale třeba i v nedestruktivním testování památek. Již téměř dva roky je mámou jednovaječných dvojčat – kluků Jéry a Nika.
Jana Junová (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova)
Jana Junová, matka dvou dcer ve věku 2 roky a 5 měsíců, je studentkou druhého ročníku doktorského programu ekonometrie na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Její výzkum se týká problémů spojeným s rozhodováním za nejistoty, která vzniká v situacích, kdy nejsou k dispozici přesné informace o budoucnosti. Konkrétně se věnuje oblasti, v rámci níž se matematicky popisují preference velkých skupin lidí naráz, když je třeba hledat optimální rozhodnutí nejen pro jednotlivce, ale právě i pro celé skupiny lidí. Něco takového je ale prakticky složité a existuje možnost, že nejlepší rozhodnutí pro celou skupinu nemusí existovat. Jana se zabývá zobecněním tohoto konceptu, které umožňuje matematicky popsat preference pro užší i širší skupiny rozhodujících se lidí než dosud používané postupy. K tomu využívá nástroje stochastické a robustní optimalizace.
Mykhailo Khytko (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova / Fyzikální ústav AV ČR)
Mykhailo Khytko, který pochází z ukrajinského Dnipra, je studentem druhého ročníku doktorského studia na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a zároveň působí ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR v oddělení tenkých vrstev a nanostruktur. Je také otcem dvouletého syna. Jeho vášní je solární energetika od výzkumu perovskitů pomocí mikroskopie atomárních sil až po navrhování pozemních fotovoltaických systémů v průmyslovém měřítku či studie proveditelnosti energetických projektů. Kromě toho dohlíží na vytvoření meteorologické testovací stanice, která zaznamenává plná spektra meteorologických dat důležitých pro simulace výkonu fotovoltaických panelů v reálných podmínkách. Jak ale sám říká, jeho nejdůležitější prací je jeho dvouletý syn Mark. Jako zodpovědný otec se snaží, aby z něj vyrostl šťastný a vyspělý kluk.
Ali Masihi (Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova)
Ali Masihi je zkušený geofyzik, datový analytik a programátor a v současnosti vědecký pracovník a doktorand na Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ali balancuje mezi akademickou činností a povinnostmi svobodného otce pětiletého dítěte. Cílem jeho vědeckého projektu „Změny seismických rychlostí během mělké magmatické aktivity“ je analýza změn rychlosti seismických vln během zemětřesných rojů a odhalení korelace s intruzí magmatu pod vulkanickými oblastmi. Interpretace pozorovaných změn rychlosti vrhá světlo na akumulaci magmatu a nabízí nové možnosti pro předpověď vulkanické aktivity. Aliho výzkum se soustředí na islandskou sopku Fagradalsfjall, která nedávno zažila erupce.
Tereza Novotná Jaroměřská (Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova)
Tereza Novotná Jaroměřská je doktorandkou na Katedře ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a také mámou dvou kluků ve věku 7 měsíců a 2 roky. Zabývá se ekologií ledovcového povrchu, zejména pak analýzou stabilních izotopů a prvků u ledovcových bezobratlých živočichů (želvušek a vířníků), kteří obývají malé tůňky v ledovcovém povrchu. V rámci svého výzkumu se snaží ozřejmit jejich pozici v potravní síti těchto tůněk a také více zjistit o jejich roli v cyklech živin na ledovcovém povrchu. S kolegy z různých vědních odvětví (např. geologie, nukleární fyziky) se snaží vyvinout nové techniky pro jednoduchou a rychlou analýzu prvkového složení malých bezobratlých, které by bylo možné využívat pro ekologické studie. Jak říká, je moc vděčná za to, že může svou lásku k vědě sdílet se svou milovanou rodinou, která ji stále ještě stále ochotně podporuje v jejích ztřeštěných nápadech.
Veronika Prozorova (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT)
Veronika Prozorova je doktorandkou na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického. Spolu se svým manželem, rovněž vědcem a čerstvým postdoktorandem na ČVUT, vychovává 2leté dítě. Veronika je zapojena do hlavního fyzikálního experimentu STAR v Brookhavenské národní laboratoři v USA, který zkoumá povahu velmi raných stadií vesmíru. Její současná vědecká práce představuje studium elektronů pocházejících z otevřených rozpadů hadronů s těžkým aromatem při srážkách těžkých iontů s cílem poskytnout více informací o interakci těžkých kvarků s kvarkovo-gluonovým plazmatem. Odpovědnosti Veroniky zahrnují výuku mladších studentů, pomoc při organizaci vědeckých workshopů a účast na aktivitách spojených s popularizací fyziky.
Waheed Ur Rahman, Ph.D. (Mikrobiologický ústav AV ČR)
Waheed Ur Rahman, původem z okresu Čarsadda v severozápadním Pákistánu, v roce 2023 dokončil doktorské studium mikrobiologie na Fakultě potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a nyní je vědeckým pracovníkem Mikrobiologického ústavu AV ČR, kde působí od roku 2017. Zde pracuje po boku své manželky Humairy, studentky doktorského studia, se kterou společně vychovávají dvě děti ve věku 1,5 a 3 roky. Ve svém výzkumu se zaměřuje na molekulární biologii bakteriálních patogenů s cílem odhalit molekulární mechanismy působení různých virulenčních faktorů u bakterií, jako je Bordetella pertussis způsobující černý kašel, Kingella kingae spojená s různými dětskými infekcemi, např. septickou artritidou, či Bacillus anthracis, smrtelná hrozba způsobující sněť slezinnou.